Úryvky z knih


Pokud je toho hodně a nechce se ti to číst všechno, tak doporučuji:
(Je to vždy ten úryvek, který je úplně nahoře v okně.)
  • Něco pro matematiky
  • Zoologie a ekologie
  • Rozumný návrh
  • Ze života
  • Pro opilce
  • Nuda
  • Pro vrahy - pozooor !!!
  • Než se staneš misionářem ...

  • Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii

    Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou
    chybu už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří tvrdili, že chybou bylo
    vůbec na stromy kdy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.
    -- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii

    Podíváte-li se do Galaktické encyklopedie na heslo Alkohol,
    dozvíte se, že je to bezbarvá prchavá tekutina, která vzniká kvašením
    cukrů. Encycklopaedia Galactica zaznamenává i euforizující účinky alkoholu
    na jisté formy života na bázi uhlíku.
    Stopařův průvodce po Galaxii se o alkoholu také zmiňuje. Říká, že
    nejlepší existující drink je Pangalaktický megacloumák.
    Vypít Pangalaktický megacloumák je podle Stopařova průvodce asi jako
    nechat si vyrazit mozek z hlavy plátkem citrónu obaleným kolem masivní
    zlaté cihly.
    -- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii

    Dálnice jsou zařízení, které umožňuje jistým lidem řítit se z bodu
    A do B značnou rychlostí, zatímco jiní lidé se značnou rychlostí řítí
    z bodu B do dobu A. Lidé, co bydlí v bodě C, který leží přesně uprostřed,
    se občas musí divit, co je na bodě A tak úžasného, že se taková spousta
    lidí z bodu B se jen třese na to, aby se tam dostali, a co je tak
    zajímavého na bodě B, že taková spousta z bodu A stojí o to se tam dostat.
    A často si přejí, aby se lidi už jednou ksakru rozhodli, kde vlastně
    chtějí být.
    Pan Prosser chtěl být v bodě D. Bod D neměl žádné zvláštní
    umístění, byl to prostě kterýkoliv příhodný bod hodně daleko od bodů A, B
    a C. V bodě D by měl pěknou chaloupku se zkříženými sekerami nade dveřmi a
    trávil by příjemné chvíle v bodě E, což by byla vzhledem k bodu D
    nejbližší hospoda. Jeho žena by samozřejmě chtěla popínavé růže, ale on
    dával přednost sekerám. Sám nevěděl proč, ale sekery se mu prostě líbily.
    -- Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii

    T. Pratchett: Nefalšovaná kočka

    Kočky jsou ve skutečnosti silně ekologicky založené. Například:
    a) Kočky nikdy nepoužívají spreje obsahující freony a neohrožují tedy
       ozónovou vrstvu.
    b) Kočky neloví tuleně. Lovily by je, kdyby věděly, co to tuleni jsou, a
       kde je najít. Jenže to nevědí, a tudíž je všechno v pořádku.
    c) Totéž platí o velrybách. Lidé možná krmí kočky velrybím masem, ovšem
       kočky o tom nemají ani potuchy. Stejně tak by jim chutnal sekaný velrybář.
    d) Antarktida? Kočky ji s klidem nechávají na pokoji.
    Kočky však mají i stinné ekologické stránky:
    Všechny kočky trvají na tom, že musí mít kožich z pravé kůže.
    -- T. Pratchett: Nefalšovaná kočka

    T. Pratchett: Lehké fantastično

    Bedna těžce přistála na hromadě listí, ze dna vystrčila stovky
    malých nožiček, neohrabaně se obrátila a podívala se na šamana. Je třeba
    říci, že pochopitelně neměla obličej, ale i ve svém poblouznění si byl
    šaman strašlivě jistý, že si ho prohlíží. A nebyl to vůbec přátelský
    pohled. Je neuvěřitelné, jak hrozivě se dokáže zatvářit jeden klíčový
    otvor a několik děr po sucích.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    Ještě o kus dál v témže pralese prodělával jakýsi mladý šaman
    jednu z nejzákladnějších částí svého výcviku. Snědl kus posvátné
    muchomůrky, vykouřil několik omamných oddenků a opatrně si nasypal
    a naprášil výtrusy tajemné houby do všech tělních otvorů. Teď seděl na
    zkřížených nohou pod velkou borovicí a pokoušel se soustředit tak, aby
    se dostal do kontaktu s tajemnými a úžasnými záhadami v srdci Bytí, ale
    hlavně na to, aby si zastavil hlavu, která se mu bláznivě točila
    a chystala se mu odšroubovat a odletět z ramen.
    Před očima se mu roztočily modré čtyřstranné trojúhelníky. Občas
    se usmál vědoucím úsměvem, aniž bylo čemu, a pronesl nějaké moudré
    slovo jako "Oh!" nebo "Ahá!".
    Pak se něco pohnulo ve vzduchu a stalo se něco, co později
    popsal slovy "bylo to něco jako výbuch, jenže pozpátku, jasný?" a na
    místě, kde předtím nebylo vůbec nic, ležela velká a otlučená dřevěná
    bedna.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    Užasl nad tím, že součet délky a výšky pyramidy dělený polovinou
    šířky se rovná přesně číslu 1,67563, což je téměř na chlup
    1237,98712567-násobek rozdílu vzdálenosti Zeměplochy od Slunce a váhy
    malého pomeranče.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    Vaverka se s výkřikem "elfové!" vrhl napříč místností k myší díře a zmizel.
    "Co budeme dělat?" rozhlížel se Dvoukvítek.
    "Zpanikaříme?" navrhl Mrakoplaš s nadějí.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    Samozřejmě že jako druidi všude a kdekoliv, i oni věřili
    v harmonii života, léčivou moc rostlin, přirozený rytmus ročních období
    a v upálení každého, kdo k těmto pravdám nepřistupuje s tím pravým
    nadšením. Také se dlouho a podrobně zabývali samými základy stvoření
    a nakonec zformulovali následující teorii: Vesmír, tvrdili, existoval
    díky vyváženosti 4 základních sil, které nazývali Nadpřirozeno,
    Přemlouvání, Nejistota a Nasranost.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    "Já tomu rozumím," usmál se Dvoukvítek. "Přes zeď a hurá do osvětlených
    hospůdek a vinárniček, k pití, zpěvu a recitování veršů, co?"
    "No, skoro," zabručel Mrakoplaš, "jen bys z toho musel vynechat
    ten zpěv a verše."
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    Spokojeným krokem prošel chodbou a vůbec si nevšímal zuřivých
    výkřiků podvedených mágů, kteří právě zjišťovali, jak marné je pronášet
    zaklínadla v místnosti, která je kouzlotěsná.
    -- T. Pratchett: Lehké fantastično

    T. Pratchett: Čaroprávnost

    "Takový je život, alespoň mi to říkali. Sám to pochopitelně neznám,"
    pronesl Smrť.
    -- T. Pratchett: Čaroprávnost

    Pak si Esk vzpomněla na něco, o čem každý v Kyselé Prdeli říkal,
    že to je mnohokrát lepší než pivo. Bylo to určitě moc zdravé, protože
    v tom vlastně bylo jenom ovoce a taky spousta vymražování a převařování a
    časté zkoušení malých kapek, které bábi opatrně zapalovala.
    Když byly opravdu chladné noci, dávala si Bábi večer do teplého
    mléka malou lžičku téhle medicíny. Musela to být lžička dřevěná, protože
    kovovou to dost rychle ničilo.
    -- T. Pratchett: Čaroprávnost

    Oba vychutnávali ten skvěle hřejivý pocit, že jejich neznalosti
    jsou mnohem větší než neznalosti obyčejných lidí, jejichž nevědomost se
    týká jen obyčejných věcí.
    -- T. Pratchett: Čaroprávnost

    T. Pratchett: Mort

    Vědci vypočetli, že pravděpodobnost existence něčeho tak výjimečně
    nesmyslného jako je Zeměplocha je zhruba několik miliónů k jedné.
    Jenže mágové zase spočítali, že při pravděpodobnosti, že se
    nějaká věc může přihodit s pravděpodobností milión ku jedné, přihodí se
    pravidelně devětkrát z deseti případů.
    -- T. Pratchett: Mort

    Loňky jsou byliny rostoucí v čase nazpět. Zasadíte jejich semena
    letos a ony vám vyrostou vloni nebo předloni, podle druhu.
    Mortova rodina se specializovala na destilaci lihoviny z loňkové
    révy. Ta byla neobyčejně silná a vyhledávaná především věštci a
    předpovídači štěstí, protože těm samozřejmě poskytovala možnost nahlédnout
    do budoucnosti. Jediná nevýhoda byla v tom, že kocovina z ní bývala
    pravidelně to ráno předtím, a abyste se jí zbavili, bylo potřeba pít
    dvakrát tolik.
    -- T. Pratchett: Mort

    Je pravda, že i když je zeměplošský Smrť, jak sám říká, antropomorfní
    personifikace, dávno už přestal používat tradičního koně-kostlivce,
    protože už ho unavovalo neustále cestou zastavovat a přidělávat mu drátem
    jednotlivé kousky, které z něj opadávaly.
    -- T. Pratchett: Mort

    Někdo by měl vymyslet jméno pro ten kratičký okamžik mezi
    spánkem a bděním, kdy je lidské vědomí plné vlahého růžového nic. Ležíte
    a v hlavě nemáte jedinou myšlenku s výjimkou podezření, že se k vám vrací
    vědomí a vzpomínky, bez kterých byste se klidně obešli. To vše se spojuje
    se skutečností, že jediná utěšující věc na vaší strašlivé budoucnosti je
    skutečnost, že už nebude dlouhá.
    -- T. Pratchett: Mort

    Princezna Keli se probudila. Měla pocit, že slyší zvuk, jako
    když někdo nedělá žádný hluk. Zapomeňte na hrášky pod matrací -
    přirozený výběr za dlouhá staletí měl na svědomí, že nejdéle přežily ty
    královské rody, jejichž členové dokázali rozeznat potmě najatého vraha
    právě podle těch zvuků, které nedělal.
    -- T. Pratchett: Mort

    Mort vykřikl další kletbu, která se sykotem spadla ze vzduchu
    a rychle se zahrabala do písku.
    -- T. Pratchett: Mort

    T. Pratchett: Magický prazdroj

    Po nějaké době se začala knihovna uklidňovat a Mrakoplaš cítil,
    jak napětí povoluje. V každém případě to však byl klid velmi křehký. Tu
    a tam zašustila nějaká stránka. Ze vzdálených polic se občas ozvalo
    zlověstné zavrzání knižního hřbetu. Po překonání počáteční paniky byla
    teď knihovna napjatá a ostražitá jako angorská kočka v továrně na houpací
    křesla.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Mrakoplaš ustoupil. V magii byl sice slabý, ale zatím zaznamenal
    stoprocentní úspěch v tom zůstat až dosud naživu a nechtěl si pokazit
    průměr.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Mrakoplaš si povzdechl. Strávil několik let hledáním míst, kde
    by se mohl nějakou dobu opravdově nudit, ale nikdy se mu to nepodařilo.
    Vždycky ve chvíli, kdy si myslel, že to už už dokáže, změnil se náhle
    jeho život v divoký vír šílených událostí. Myšlenka na to, že se někdo
    dobrovolně vzdal možnosti nudit se celých padesát let, v něm vyvolala vlnu
    nevolnosti. Kdyby měl před sebou padesát let on, dokázal by pozvednout
    nudu na úroveň umělecké formy. Dovedl si představit nekonečnou řadu věcí,
    které by nedělal.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    "Je to taková normální reakce. Mágové si vždycky kolem sebe staví
    věže, stejně jako ty... jak se jmenujou ty věci, které se občas najdou na
    říčním dně?"
            "Žáby?"
            "Kameny?"
            "Neúspěšní gangsteři?"
            "Larvy chrostíků, ty jsem myslel," řekl Mrakoplaš.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Čekat, že v tomhle prostředí přežije cokoliv bez ochrany, bylo
    jako čekat sníh na povrchu supernovy. To naštěstí Zavazadlo nevědělo a
    klidně se prodíralo magickými proudy, zatímco na víku a pantech mu
    krystalizovala syrová magie. Bylo ve velmi zlé náladě, ale je třeba
    upřímně říci, že na tom nebylo nic divného. Mělo to však za následek, že
    jeho zuřivost reagovala s usazenou magií a výsledná energie se průběžně
    uzemňovala, takže Zavazadlo halila mnohobarevná korona, která mu
    dodávala vzhled rozzuřeného obojživelníka vylézajícího z hořícího
    močálu.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Mrakoplaš se pohledem vrátil k vezírovi. Krajjův smích byl
    pochmurný, ale vedle jeho úsměvu pořád ještě vypadal jako ptačí trylek.
    Zdálo se, že ten se vezír naučil z matematických tabulek.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Jiná pověst - právě ta, kterou si vyprávějí mágové - říká, že
    válku nakonec ukončili sami mágové, sešli se a jednáním vyřešili své
    nesváry, aby v zájmu lidstva došli ke smíru. Tahle pověst byla všeobecně
    přijata jako pravdivý popis událostí, i když ve skutečnosti působí stejně
    důvěryhodně jako olověný záchranný pás.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    Zabít bratra-mága pomocí obyčejné magie bylo téměř nemožné kvůli
    silné vrstvě obranných zaklínadel, která každý z nich neustále vplétá do
    sebejednoduššího zaříkadla. Je ovšem potřeba říci, že mág mága často zabil
    pomocí obyčejných, tj. nemagických prostředků, ale to je povoleno a
    násilná smrt podobného druhu se u mágů považuje za smrt přirozenou.
    -- T. Pratchett: Magický prazdroj

    T. Pratchett: Soudné sestry

    V tom se dveře otevřely. Otvíraly se velmi pomalu a se strašlivým
    skřípotem. Obyčejné zanedbané dveře by nikdy tak skvěle nezaskřípaly -
    museli jste se jim věnovat, chtělo to celé týdny pečlivé a přesné práce
    s horkou vodou tu a nahřátými kameny tam.
    -- T. Pratchett: Soudné sestry

    Za skalními stěnami se rozkládalo městečko Visací Pes, kterému se
    nějakým způsobem podařilo uchytit se na nevelké římse zavěšené na téměř
    kolmé stěně kaňonu. V horách Beraní Hlavy bylo pěkných rovných míst až až,
    ale potíž byla v tom, že většina z nich byla položena svisle.
    -- T. Pratchett: Soudné sestry

    Nastala Noc prasečí hlídky a ohlásila tak příchod nového
    roku. A pak se děsivou náhlostí vůbec nic nestalo. Jeden muž putoval
    z Ostrohřbetu do Lancre a během cesty nespatřil jediné světélko na
    blatech, bezhlavého psa, kráčející strom, černý kočár bez kočího, dokonce
    ani kometu, a museli ho odnést do hospody a dát mu pořádně napít, aby si
    uklidnil pocuchané nervy.
    -- T. Pratchett: Soudné sestry

    Jeho první vzpomínky byly spojeny s dědečkem, který ho nutil
    opakovat žerty a vtípky zpaměti a každou řádku mu vtloukal do hlavy řemenem.
    Řemen byl ze silné kůže, a přestože byl pošitý rolničkami, nebylo to nijak
    veselé.
    -- T. Pratchett: Soudné sestry

    T. Pratchett: Pyramidy

    Smrť si povzdechl. Nebyl stvoření času a minulost a budoucnost
    pro něj byla totéž, ale bylo období, kdy se pokoušel ukazovat každému
    klientovi v té podobě, v jaké ho očekával. To se ale nedařilo, protože
    obvykle nebyl schopen zjistit, jak si ho klient představuje, dokud nebyl
    tento mrtev. Nakonec se rozhodl, že vzhledem k tomu, že nikdo z lidí ve
    skutečnosti na svou smrt nevěří, udělá radost sám sobě, a uchýlil se
    k tradičnímu a pohodlnému rouchu s kápí. V téhle podobě ho přijímali
    všude stejně ochotně jako ty nejlepší kreditní karty.
    -- T. Pratchett: Pyramidy

    T. Pratchett: (Faust) Erik

    Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše
    mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi
    srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do
    pekla, pokud o něm v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité
    střílet misionáře na potkání.
    -- T. Pratchett: (Faust) Erik

    Mrakoplaš nebyl zvyklý na to, že se lidé radují, když ho vidí.
    Bylo to nepřirozené a nevěštilo to nic dobrého. Ti lidé totiž nejen
    jásali, ale dokonce po nich házeli květiny a klobouky. Klobouky sice
    byly vyrobeny z kamene, ale ta myšlenka v tom byla.
    -- T. Pratchett: (Faust) Erik

    T. Pratchett: Pohyblivé obrázky

    "Alchymie je příliš nebezpečná," prohlásil arcikancléř rozhodným
    hlasem. "Je třeba míchat v ní spoustu různých podezřelých věcí a odříkávat
    zbytečné množství podivných slov, znáte to: 'a co by se teď tak asi stalo,
    kdybychom do toho přidali kapku téhle žluté vodičky?' a pak chodíte čtrnáct
    dní bez řas a bez obočí."
    -- T. Pratchett: Pohyblivé obrázky

    Arcikancléř se vrátil z lovu a stěžoval si každému, koho potkal,
    že v okruhu šesti kilometrů nenašel jediný slušný pstruhový potok.
    V řece Ankhu se pochopitelně rybařit nedalo, protože když jste
    chtěli dostat háček pod hladinu, museli jste ho tam zašlápnout nohou.
    -- T. Pratchett: Pohyblivé obrázky

    Sekce develop na imega.cz

    NAVRCHOLU.cz